DOBRÁ PSYCHOTERAPIE

Vždycky jsem byl prchlivý, jako dítěti mi říkali „vztekloune“, dokonce se mnou rodiče navštívili psychologickou poradnu, když jsem se rozčiloval opakovaně ve škole při výuce.

Myslel jsem si, že to je prostě má povaha a že se s tím kromě sebeovládání nedá nic dělat. Pak mi to ale začalo opakovaně v mladé dospělosti komplikovat partnerský vztah, ženy se kterými jsem žil, se mě v těch návalech vzteku začaly bát a opouštěly mě.

Proto jsem vyhledal psychoterapii a posléze na přechodnou dobu bral antidepresiva. Psychoterapeut mě pozorně vyslechl, celou mou životní historii i problémy ve vztazích z posledních let. Přišli jsme na to, že nejsem od malička jen vzteklý, ale hlavně velmi citlivý. Protože se u nás v rodině emoce moc nedávaly najevo, nenaučil jsem se s nimi průběžně zacházet, ventilovat je, používat při komunikaci s druhými.

Pak se u mě často dostavoval efekt Papinova hrnce – přetlak se ventiloval špatným směrem ve špatný čas. začali jsme společně nacvičovat relaxační techniky, a emoční komunikaci – v podstatě jsem se učil vyjadřovat přijatelným a přiměřeným způsobem své pocity.

Dnes se mé vzteklé reakce omezily na minimum, psychoterapie mi vlemi pomohla, prášky už dávno neberu a po dvouletém vztahu uvažujeme s partnerkou o založení rodiny.