Eva – chorobná žárlivost
Na psychoterapii jsem začala docházet loni v létě, když mi můj stávající přítel dal nůž na krk: Buďto se půjdeš léčit, nebo od tebe odejdu. Problém byl a stále ještě je v tom, že jsem extrémně žárivá a namám k tomu důvod.
Pravdou je, že můj předchozí vztah ztroskotal na tom, že mě přítel podvedl, ale spíš to byla poslední kapka. Se současným chodím dva roky, niíkdy mi nedal záminku, abych si myslela, že má někoho jiného, ale stejně mi to vrtalo hlavou, pak nedalo spát a pak – jednou jsem to nevydržela a jela za ním na firemní večírek bez ohlášení.
Na psychoterapii jsme brzy začali mluvit o mé narušené důvěře v druhé lidi, zejména v muže, hodně to bude souviset s tím, že můj otec byl a stále je dost nespolehlivý, nikdy se o tom nemluvilo, ale mám vážné podezření, že mámu podváděl a ona si to slepě nechala líbit…
Z tématu důvěry jsme se brzy dostali k mé sebedůvěře. Stálo mě to hodně slz, bylo mi líto, žae kvůli mé nejistotě si kazím vztah, trápím partnera. Taky jsem se hodně zlobila na tátu, že si dělá co chce, ne mámu, že si to nechá líbit.
Hodně jsem si to v hlavě přerovnala, pravidelné probírání mých myšlenek a pocitů mi pomohlo udělat si trochu odstup, začít oklišovat své poéchybnosti od jednání druhých… Rozhodně to mělo velmi kladný ohlas u mého přítele, říká, že jsem se uklidnila, že cítí, že mu více věřím. Psychoterapeut mi pomáhá v situacích, kdy to na mě zase přijde – jak se se svými strachy vyrovnávat a nezatahovat do toho partnera.
Pod vlivem psychoterapie jsem začala být schopná o své žárlivé posedlosti mluvit s přáteli, sice jsem se pořád styděla, ale na druhou stranu jsem chtěla slyšet, co si o tom myslí, co si o mě myslí…
Musela jsem se krotit, abych je s tím moc neotravovala, ale výsledek byl dobrý, povzbudili mě, navíc mi společně s psychoterapeutem pomohli postavit se k tomu jinak. Začala jsem svou nejistotu ze sebe řešit tím, že jsem se o sebe učila lépe starat – uklidňovalo mě to, že mi to sluší (tedy víc než dřív).
Na psychoterapii docházím pravidelně dál, pořád mi to pomáhá a mám ještě na čem pracovat. Emoce k rodičům se uklidnily, přítele už tolik nestíhám, ale pořád to někde vzadu ve mě je…
Follow
